Prý je nejlepší mluvit na rovinu. Jenže jak říct, že bych se s tebou chtěla milovat bez toho, aby se člověk cítil trapně. Nebo aby ses trapně cítil ty. Tak jo, řeknu to, chtěla bych se s tebou milovat. Nic víc, nic míň. A co ty?

...všude ležel sníh a pofukoval studený severák. Po prázdné silnici kráčel muž držící kolem pasu drobnou ženu. Tak krásný pocit ona žena už dlouho nezažila...

Otevřela oči. V domě byl klid, všechno spalo. Povzdychla si, byl to jen sen. Večer měla velkou chuť se pomilovat. Ale nic nebylo, stačila jedna otázka směřovaná k manželovi a jeho odpověď. "Čistil sis zuby?"

...dlouho jsem nic nenapsala a i tahle povídka je ze šuplíku... kdysi jsem ji zveřejnila na jiném webu a pod pseudonymem...

Venku bylo deštivo a v duchu nadával povinnostem, které ho vyhnaly z tepla domova. Déšť měl rád, ale dnes se od rána necítil dobře. Pomalu se do něj pouštěla zimnice, už se viděl s teplým čajem v posteli. Když míjel autobusovou zastávku, všiml si mladé dívky choulící

...a protože a poněvadž mám já i většina z vás starostí až nad hlavu, hazím do placu pár dalších písmenek...

Kamarádka se přiřítila jako velká voda a

...krátké pokračování...

A protože je venku zase nevlídně, většina z nás je napadená bacilem, tak jsem pro vás sesmolila povídku. Něco jsem si převzala z reálu, něco je vymyšleno, tak jen přeji hezké čtení.

Vytáhla

...jen další povídka...

Všude ticho, že by se dalo krájet. Aby taky ne, když byly čtyři hodiny ráno a každý normální člověk spal. Jedním očkem jsem hodila po spících dětech, druhým po manželovi a teprve potom jsem spustila bosé nohy na chladnou zem.

Došla jsem do kuchyně a postavila na čaj. Všechny moje myšlenky se týkaly včerejšího večera."Copak jsi to zase prováděla?"

...další povídka ze šuplíčku...

...

Konečně doma zajásala jsem, když jsem zabouchla dveře za nepříznivým podzimním počasím. Venku lilo jako z konve. Ještě v chodbě jsem ze sebe sundala mokré oblečení a zcela nahá vklouzla do koupelny. Napustila jsem si vanu plnou horké vody...

...

S mokrými vlasy a osuškou kolem těla jsem zamířila do kuchyně připravit si čaj. Nějak

...a nebo také ne...

Pozorovala jsem krajinu ubíhající za okny a jen občas pohlédla na řidiče. Respektive řidičku. Byla krásná, i když trošku bledá, na krku zlatý řetízek s písmenkem M a oči jí zakrývaly velké sluneční brýle. Odkud já ji jenom znám běželo mi hlavou, ale za žádnou cenu jsem si nemohla vzpomenout. Jeli jsme už hodinu a půl. Za chvíli bychom měli být v cíli,

...věnováno Arance...

Tak to vám musím vyprávět. Tuhle jsem byla na návštěvě u své kamarádky Aranky. Už dle jména je vám určitě jasné, že je to Romka, tedy cikánka. Aranka totiž nemá ráda, když se jí říká Romka. Aranka je nejen velice krásná, štíhlá, dlouhé černé vlasy, oheň v očích i v těle, ale především je svá. Stejně jako její mluva. 

Předpokládala