...věnováno Arance...
Tak to vám musím vyprávět. Tuhle jsem byla na návštěvě u své kamarádky Aranky. Už dle jména je vám určitě jasné, že je to Romka, tedy cikánka. Aranka totiž nemá ráda, když se jí říká Romka. Aranka je nejen velice krásná, štíhlá, dlouhé černé vlasy, oheň v očích i v těle, ale především je svá. Stejně jako její mluva.
Předpokládala jsem, že se u ní zdržím, takže jsem si na cestu přibalila lahvinku dobrého červeného a těšila se na to, jakou bude mít Aranka radost, až mě uvidí. A taky že jo. "Alééééééénkáááááááááááá" zahulákala na celou chodbu, když otevřela dveře. "Oj a má demižóóónek. No poď dál." Usadila jsem se do mohutného křesla a pozorovala Aranku, jak rozlévá červené do bohatě zdobených a hlavně velkých sklenic. "Co ty a Izidor" ptám se jí hned na jejího fešného milence a velkou lásku.
Aranku jako když píchne. "Vo tom mi ani nemluv. Včera sem ho viděla s Eržikou a gebil se na ní jak měsíc na hnoji. No to je na kopanec do gulí. Tak co kurva su? Hej, dyž mě chlap miluje, tak mě rozmazluje néééé? Dárečky, kytky, nějaký to zlato... znáš nééé? A komunikace, ta má váhu jako prase. Kdy mi naposled řek, že mě miluje, že sem jeho láska, jeho miláček... Vole, si dřív vzpomenu, kdy sem se naposled myla." Tohle byl vtip, Aranka na čistotu dbá fakt hodně. "To néééé, to si jen stěžuje, jak je mi ukradenej." "Tak třeba tě má pořád rád, jen to tak nedává najevo, no. Nebo si není jistej tím, jestli ho máš ráda ty" snažím se být optimistická.
"No hej, more, to myslíš vážně??? Po tom všem, co sem mu řekla??? Mi pak poser čočku. Dyž mě miluje, tak ať to kurva řekne, dyž ne, ať kdákne a táhne vo dům dál. Mám kurva ňákou hrdost, nééééééé. Nechce, ať nešmatá. Prdel ze mě nikdo mít nebude." "Tak mu ještě dej šanci" oroduju za Izidora. "Takovýho lunda. Šanci dostal, znáš to néééé? Kdo přinde pozdě, má hovno. Prostě pozdě picha honit nebo jak se to mele, rozumíš nééééééééééé? A vůbec, já přesně vim, co chce. Chce, abych to utla já, aby mi mohl říkat, jak sem mu dala bačkory. Nejlepší vobrana je totiž útok. Nasrat."
V podobném duchu se nesl celý rozhovor. Domů jsem se vrátila docela pozdě...
PS: O pár dní později jsem se dozvěděla, že to mezi Arankou a Izidorem skončilo. Aranka od té doby chodí jak tělo bez duše, oheň v očích pohasnul. Co dělá Izidor, to netuším. Možná je šťastný s Eržikou, možná není šťastný vůbec... Co vím je to, že jedním ze zabijáků lásky je nezájem...
