Am | Třináctá komnata AM

Všichni víte, že s financemi jsme na tom prachbídně. Kromě mé rodiny (za což jsem velmi vděčná a strašně mě mrzí a štve, že nejsem schopna jim to splácet) mi půjčila minulý měsíc ještě jedna osůbka určitý finanční obnos. A to i přes to, že má také své výdaje, jako každý z nás. Na tom by možná nebylo nic divného, kdybychom se neviděli pouze dvakrát v životě (doufám, že to říkám dobře

Můj milý deníčku...

Tož jsem se rozhodla, že se stanu fenomenálně fatální (či fatálně fenomenální?). Začala jsem hubnutním, protože to k tomu neodmyslitelně patří. Pokud je zde nějaký rejpal (jé, vona už zase hubne, stejně prd shodí, ať dále nečte

Když vykouknu z okna ven, tak vidím sníh jen... A kvetu, fakt, že jo... Chci jaro...

Byli jsme jen kamarádi, co se měli trochu rádi.
Pak nastala změna, kterou mi rozum nebere,
a já jenom řekla, skončils u mě, frajere...
Přešli jsme do ignorace, nedalo to tolik práce.
Přestali se bavit, a nakonec i zdravit.
Tisíckrát jsem řekla, že mi na tobě záleží,
ale podle

...je to u mě jako u slzavého oudolí, tak jsem se rozhodla sestavit si motivační plán... Ale o tom někdy příště...

Dnes jsou na řadě dětičky. Rostou krásně do výšky, Alča už dosahuje k mým koňadrám, zatímco já se nejspíš scvrkávám a za chvíli ze mě bude ošklivej trpajzlík. Nevím, jestli jsem už někde zmiňovala, že Alča měla na výzo samé jedničky a k tomu vyfásla pochvalu za vzorné chování