Lepší zítřky 3

...a protože a poněvadž mám já i většina z vás starostí až nad hlavu, hazím do placu pár dalších písmenek...

Kamarádka se přiřítila jako velká voda a hned ve dveřích spustila vodopád slov. "Nazdar, ty teda vypadáš, holka, měla bys se sebou začít něco dělat. Už máš práci? Byla ses ptát tam, jak jsem tě poslala? A co ten kluk, už se ozval? Určitě neozval, už jen z toho vyprávění to musí být studenej čumák, kterýho nerozpálíš ani kdyby ses na hlavu stavěla. A co manža? Nějaká změna?" Zatímco stavím vodu na čaj, snažím se pobrat ten příval otázek.

"Tu práci nemám, dostala ji ségra holky, co už tam dělá. Manža žádná změna, pohoda a klid. A ten kluk se neozval." Kamarádka po mně hodila soucitný pohled. "To mě mrzí, ale netrap se, chlapů je. Znám jednoho, přesně tvůj typ. Tmavý vlasy, oči jako uhel a v posteli hotovej ďábel, co tě vezme do ráje. Dám ti číslo, možná by ses mu taky líbila. A mohl by tě toho hodně naučit." Postavila jsem šálky na stůl a rozbalila sušenky. Hlavou mi proběhlo, že už jsem dlouho nepekla. "Netrápím se a žádné číslo nechci, protože za prvé mě musí přitahovat a já jeho, za druhé si musíme mít co říct, za třetí mu musím věřit, nehodlám pak zase poslouchat výhrůžky, že přijede a všechno řekne manželovi. A za čtvrté, nechci s ním spát." Kamarádka vytřeštila oči a rozkašlala se, protože při vyřčení čtvrtého bodu akorát ukusovala sušenku. "Nezbláznila ses? To mi chceš říct, že hledáš chlapa na co? Na povídání?"

Povzdychla jsem si. "Nevím, třeba na flirt. Na mazlení, líbání. Někoho, kdo má odvahu. Jenže je těžký takovýho chlapa najít." Kamarádka se na mě beze slova dívala. "Ne, není to těžký. Tohle je nemožný. Proboha, jsi vdaná. Takže chlap na vztah nepřipadá v úvahu. Když ti kape kohoutek, zavoláš údržbáře. Když si chceš popovídat, zajedeš ke kámošce. Teď už ti zbývá jen milenec. Ty bláho, neznám chlapa, kterej by na tohle přistoupil, abys mu v půlce řekla, soráč, ale nic nebude. Chlapi moc na dlouhý předehry před sexem nejsou. A jen předehra bez sexu? Každopádně když takovýho najdeš, tak klobouk dolů."

...

Hodiny ukazovaly jedenáct a já pořád nemohla spát. Dívala jsem se z okna na kulatý měsíc. Úplněk. ...když takovýho naješ, tak klobouk dolů...  Spletla jsem se, když jsem si myslela, že už  jsem takového našla...

 ...pokračování příště...

«to to jiskří.jpg»