Potřebuju poradit. Chci Alče objednat k Vánocům tyto brusle. Jenže... Nože jsou bez zoubků. A teď babo raď. Z toho obchodu mi odpověděli, že pro menší děti jsou brusle lepší bez zoubků, lépe se jim učí styl bruslení. V jedné diskuzi byly mamky proti zoubkům (děti o ně zakopávaly) v jiné zase pro zoubky. Kamarádka mi radí brusle se zoubky, prý mají holčičky jiné těžiště než kluci. Jaké máte zkušenosti vy?

počkej číro, za svý černý dílo...

Tak dlouho se plánuje návštěva k zubaři, až vás začne bolet zub. No jo, už od ledna se chystám, že celou rodinku objednám. A vždycky mi do toho něco vlezlo. A dneska mě ten zubák chytil, takže jsem zase na Ibalginech. Já vím, Renátko, co můžeš udělat dnes... Platí to i o

...Dominiku, niku, niku, ty jsi sám jak poustevník, já hříšnou duši mám... plnovous měl jako svatý, začli se mnou čerti šít... Jo, hříšnou duši mám, ale můj čertík rozhodně nezačne šít kvůli plnovousu...

Zaktualizovala jsem přátele, takže lentilko, neno, empress, marinko, žabko, hanys, i ty, zlomený meči, můžete do zaheslované rubriky a tím vlastně i do mě.

PS: Já: Potřebuju si koupit něco na sebe. Skoromanžel: Jé, že jsi to neřekla dřív, zrovna jsem vyhodil takový krásný pytel.  Zabiju ho

...asi na mě leze jaro...

Zdraví pořád nic moc, potřebovalo by to vypotit se na nějakém cizím těle (pocení na těle domácím kýžené ovoce totiž nepřineslo) Ale kde vzít a nekrást?  V krku bolest menší, ale zato bufu tak, že jednou vybufnu plíce. Měla bych zaktualizovat přátele. Ale než se k tomu dokopu,

...líto, je mi líto... už teď vím, že se mi bude stýskat...

No, abych vám to objasnila. Zastavila jsem se u našeho nejvyššího a zeptala se ho, jak to vidí s mou prací dál. Určitě víte, že mám smlouvu jen do konce prosince. Prý kdyby záleželo na něm, klidně si mě tam nechá, protože je s mou prací spokojen. Ale bohužel záleží na tom, jak rozhodnou místa vyšší a ta budou rozhodovat až v půlce

Všimla jsem si, že spousta mých blogujících přátel má "nepsavé" období. Nějak to dolehlo i na mě. Kolikrát jsem si řekla, že zase hodím pár písmenek do placu, ale nakonec jsem to vzdala. Kromě dneška.

Děti
Alča je na dietě, protože začala hodně přibírat. Trošičku jsme jí zmenšily porce jídla, neboť dva talíře omáčky s těstovinami je moc. Zvlášť, když  za

...aneb ze života (o)píchnuté ženy...

Předvčírem jsem byla píchnutá prstem... do oka... a strůjcem nebyla drahá polovička nýbrž syn. K mé smůle jsme šli akorát spát, takže jsem byla bez brýlí. Nejdřív jsem řvala, pak skučela a nakonec jsem usnula s tím, že to do rána přejde...

Ráno mi stačil jediný pohled do zrcadla a bylo mi jasné, že to nepřešlo. Oko mi začalo pomalu rudnout.

Rychlý report z domova.

Děti řádí (proto ten nadpis). Mamíííííííí, já chci tohle, mamíííííííííí, koukej, mamíííííííííííííííííí on mi to bere, ááááááááíííííííííííííííí (takhle řve malej, když mu pro změnu něco bere Alča). Co pořád řvete, nemůže být tady chvíli klid (takhle a hůř řvu pro změnu já

...ta moje by do toho taky narazila... konstatoval náš společný kamarád

To máte tak. Alča musela na ouřad pro nějaké ty formuláře. A jak si takhle jede, zří na silnici podezřelý předmět. Zamžourá očkama a situaci vyhodnotí takto: Prostě pojedu tak, aby mi ta věc "prošla" mezi koly (nebyl