Většina z vás ví, že bydlím na vsi ve starém rodinném domku. Sousedy poblíž nemáme žádné, jen pole, bažantnici a silnici. Kromě hospody tady není vůbec nic, žádný obchod (ten mi tu dost chybí), lékař, pošta nebo nedej bože kino či divadlo. Zatím mi to nevadí, protože si všude dojedu autem nebo busem. A co bude za x let neřeším.

A teď už slíbené fotečky

Travička

Trefné, protože moje drahá polovička dělá všechno tak nějak napůl.

Včera mě Jirka nesmírně vytočil. Jezdíme všichni pro Alču do školky a on se mi jen tak v autě zmíní, že jede k jednomu známému. A nezapomněl dodat, že "včera jsem ti to říkal." "No to teda neříkal, bavili jsme se jen o tom, že mu kohouta zakousla liška a jestli to má vyhodit. A pak o tom, že jeho známá daruje

...vyletí jako stádo koní...

Tak si poslouchám jednu písničku, polovička odjela do lesa, děti mi řádí za zády a nic mě nabaví. Zahrada posekaná, odpoledne jsem hrabala za barákem, je tam neuvěřitelný binec. Kamarád nám traktorem udělal pár řádků,  Jirka tam hned nasázel pár rajčat. Ještě tady mám salát a ředkvičky. Ale kdy a hlavně kdo je tam dá, je ve

Kupodivu tentokrát déšť vítám, protože Alča má infekci močových cest, takže dostala ATB a nesmí na sluníčko. Tím pádem jsem ji opět omluvila ze školky. Po týdnu chození.

V pátek jsem byla posedět s kamarádkou v koktejl baru. Polovička byla upozorněna na to, aby mi nezamkla dveře v chodbě (no to se snad

Začnu Velikonocemi. S dětmi jsem chodila já, Jirka měl jít původně do práce. Nakonec nešel, ale protože jsem neměla obarvená vajíčka ani nic nakoupeno, plán už jsme nezměnili. Oblékla jsem svoje prcky, vyzvedla malou od švagrový a dva kluky od sousedů a šlo se. Za dvě hodiny jsme oběhli celou vesnici a domů přinesli dvě tašky sladkostí. I o legraci nebyla nouze, to když se synovci připotáceli v

Venku prší, děti si kupodivu hrají a nechaly mi trošku času na psaní. Jinak každý komentář píšu na desetkrát. 

Práce: Stále ve fázi hledání. Včera jsem měla skočit do drogérky na pohovor, kamarádka mi říkala, že by tam snad měli někoho hledat. Nešla jsem. Alču mám zase doma s rýmou, kašlem a zarudlými

Pár z vás mi tuhle napsalo, do jakých zemí byste se rádi podívali. Většinou severských. Já mám radši teplo, ale brácha chtěl jet zhruba před dvěmi lety k Plitvickým jezerům a můžu říct, že mě uchvátila. Z finančních důvodů se výlet nakonec nekonal, ale třeba se někdy zadaří.

...prosím, neplést si s Lentilčiným Kukym...

Takže, jak víte, já i malej jsme prodělali spálu a od té doby bojujeme se streptokokama v krku. Za normálních okolností máme v těle nebo na těle tyhle bakterie všichni a nezpůsobují nám žádné problémy. Jak jsem četla v jedné diskuzi, mít koka je jako mít auto.

V pátek jsme byli u doktorky. Alča je zdravá, malýho krevní testy dopadly dobře. Spálovýho bacila v sobě nemá, alergik není, železa má dost, jen má málo obarvené červené krvinky, proto je taková bledule (tak na to dobarvení železo napíšeme). Jen netuším, proč má osypanej bok a červenýho pytlíka, který se mu už loupe. Vyrážka na boku je prý nějaká alergie, dostali jsme mastičku

Teď jsme se naobědvali a za chvíli dětičky naženu spinkat. Předtím jsme byli venku, já zametala dvorek, prckové si hráli, vytáhla jsem jim ven kuchyňku a tabuli v domění, že budu mít klid na práci. Alča si tabulí zahradila vchod na dvorek a začala vyrábět past na slepice (až jim bude smutno, já je pustím, mami) a malej do kelímku z kuchňky nasbíral u psů ve voliéře hovínka.  Šlak