Stručně :)

Venku prší, děti si kupodivu hrají a nechaly mi trošku času na psaní. Jinak každý komentář píšu na desetkrát. 

Práce: Stále ve fázi hledání. Včera jsem měla skočit do drogérky na pohovor, kamarádka mi říkala, že by tam snad měli někoho hledat. Nešla jsem. Alču mám zase doma s rýmou, kašlem a zarudlými uzlinami. Takže na doporučení mudry do pátku doma, cucat Septolete a dávat kapky na kašel. Po článku u Hospodyňky můžu přispět svou troškou do mlýna. Přemýšlela jsem, proč jsou upřednostňováni jiní kandidáti (Jirka mi říkal, že nějaká firma vedle nich přijmula mladou holčinu na administrativu, že někoho hledají jsme nevěděli ani jeden). Jsem máma s malými dětmi. Kromě toho, pracovala jsem pouze ve státním sektoru. I to bude pro sektor soukromý problém. A až mi bude padesát, nikdo mě nezaměstná právě proto, že ji mi padesát. Co dodat.

Děti: Když nemarodí, je to pohoda. Alča se učí jezdit na kole bez koleček. Snahu má, ale chce to ještě trénink. Jinak je prostořeká a tvrdohlavá až hrůza. Typický beran. Plácnutí přes zadek je jako házení hrachu na stěnu. Takže zakazuju animáčka (mami, já už nebudu zlobit a udělá ty smutný oči, maminky určitě znají . Pak zlobí stejně). Těším se na pubertu (ironie). Renátka má u sebe článek o vztazích. Taky se na jeden takový článeček chystám. Jiříček je zatím zdráv. Už chodí na nočník, takže plínu má jen na noc (jupííííííí).  Pindík nám i přes usilovné mazání přetáhnout nejde ani o kousíček. Mastičku mu budu dávat ještě tři týdny a pak děj se vůle boží.

Doma klid a mír. V pátek jsme byli na tréninku, Jirka si chodí občas začutat. Počítám, že tam Alča nastydla, byl strašný vítr. A víte co? Zhoupla jsem se na houpačce. Na jedné straně seděla neteř (devatenáctiletá ) s Jiříkem, na druhé straně já. A bylo mi fuk, že vypadám jako ET. Bylo to fajn. Večer jsem si chtěla dát s Jirkou víno. Odmítnul, bolela ho hlava a ještě v půl 11 neteř odvážel na dízu (mít finance, šla bych hned s nimi ). Víno jsem upíjela sama. Doufala jsem, že si se mnou dá druhý den. Dal, rychlovku, když sekal dřevo. Chtěl jít do hospody. Mrzelo mě to. Prý nechápe, proč s ním chci trávit čas o víkendu a ne v týdnu. No, já bych ho i trávila, kdyby nechodil spát s dětmi. A jaro na mě vůbec neleze. Nevím, čím to je, jestli honičkou kolem dětí nebo prostě jen "není chuť".

Pro dnešek stačí. Krásný den všem