...jak to mohlo být...

"Ahoj" pozdravila ho s úsměvem. Teď už s úsměvem. Tak jako dřív. Vytáhla klíč, aby odemkla...

...

Na pracovním stole ležely desky. Inventura majetku. Zírala na ně a přemýšlela. Pořád ji přitahoval, ale zároveň jí byl lhostejnější než kdysi. Letmé doteky, motýlci v podbřišku, zrychlený tep, to už bylo minulostí. "Víš,

Dlouho jsem nic nenapsala, tak sem házím pár písmenek...

3. září 2012

Alenka začala chodit do první třídy, Jiříček do školky. Oba to zvládají skvěle. Nebudu psát, kolik nás to stálo financí, většina to zná a ostatní si to dokáží živě představit. Ten den mi přišel doporučený dopis od kanceláře pojistitelů. A ve mně bouchly saze poprvé. Prý jsem neměla pojištěné auto čtyři měsíce.

Drazí přátelé, konečně jsem si našla chvilku času na pár písmenek.

První věc. Není mezi vámi amatérský malíř, který by si troufnul mi namalovat na A4 pět staveb, které bych mu dodala na obrázcích? Použila bych to na jednu akci a pak bych obrázky zase vrátila zpět autorovi. Pokud si někdo troufá, pište do

Při sněhovém, sobotním, slaměném večeru jsem se rozhodla přihodit pár písmenek  (A přemýšlím, jestli se tam ty čárky píší nebo ne, určitě si pamatujete na několikanásobné a rozvíjející cosi, které se mi momentálně z hlavy vykouřilo kamsi).

Sice mrzne až praští, ale zima se začíná krátit, blíží

...stejně jako Renátka bych i já občas brala možnost zabrzdit...

Začnu pozitivy:

- snažím se vás číst, takže zhruba tuším, co se kde děje. :)

- Alča byla úspěšně zapsána do školy, kromě zavazování tkaniček

...tak nám skončil starej rok a začal mladej (rozuměj novej)...

Někteří blogoví přátelé se už pochlubili bilancí a předsevzetími, je tedy na čase to udělat také. Když to tak vezmu, rok 2011 byl průměrný, nestalo se nic světoborného, ale také nic váženého (zaplať matrix). Děti živy a zdrávy, psychiatrická léčebna mě taky minula a s Jirkou jsme se navzájem nepozabíjeli. Začala jsem studovat

Trochu jsem si pohrála s titulkem. Představa byla celkem jasná. Určitě tam měla být žena v ohni.  Spalující vášeň. Pak jsem narazila na obrázek, kde ona žena objímá modrého muže a řekla si, že tohle by mohlo být ono. Modrá evokuje vodu, chlad. Přemýšlela jsme, jestli by se mohli ti dva potkat víckrát a ne jen jednou. Bez toho, aby ho ona sežehla... Bez toho, aby ji on uhasil... Splynout

...šťasné a veselé... ale hlavně, už jsou za námi...

Letos jsme je trávili u našich. Večeře skvělá, děti měly z dárků ohromnou radost a já měla radost, že mají radost.  Co všechno dostaly ani vypisovat nebudu. My si s Jirkou pořídili nový foťák, fotky v něm sice máme, ovšem do PC je zatím

Venku mrzne, sníh poletuje,
rok utekl jako voda v potoce.
Nikdo z nás však nelituje,
vždyť za dveřma jsou Vánoce!

Na okně nám mráz nechal malby
svým čarovným štětcem krajkovým.
Doma teplo, kdo odolal by
vůni svařáčku s cukrovím.

Kapr ve vaně vodu víří
a jako by se němě ptal,
skončím večer na talíři
a nebo

...už zase mám svůj obvyklej den... po stý mám svý černý myšlenky...