Minule jsem zmínila slzavé oudolí, které prostě občas je, i když se vůči určité věci snažím zatvrdit co nejvíc to jde (až se sama sobě divím, že to vůbec jde, alespoň trošku). A určitě ty slzy nejsou tím, že bych byla těhotná, i když tak momentálně vypadám, neboť ručička váhy se přiblížila k 80. Nekecám, nelžu, jsem holka šikovná, když jsem takhle krásně nabrala. Takže:

Za prvé: Zbavit

K dětem, když něco potřebovaly:

Jirka: "Dělejte, jako že tady nejsem."

Já: "Taky dělejte, jako že tady nejsem."

Jirka (ironicky): "To máš pravdu, že ty tady nejsi."

Nevím, jak já jemu, ale on mi strašně, strašně leze na nervy...

Dnes zadarmo, zítra za peníze... Tak dnes optimisticky, zítra realisticky...

Vánoce byly šťastné a veselé. Děti dostaly to, co si přály a byly spokojené. A když jsou spokojené dětí, jsem spokojená i já. Kromě toho jsem tři dny nevařila, neboť jsem se stravovali u Jirkovo mamky. A dnes jsem na oběd

Chtěla bych vám všem jen krátce popřát veselé svátky a šťastný nový rok  Alča

Vánoční atmosféra - Obrázky na profil
 

...jak to mohlo být...

"Ahoj" pozdravila ho s úsměvem. Teď už s úsměvem. Tak jako dřív. Vytáhla klíč, aby odemkla...

...

Na pracovním stole ležely desky. Inventura majetku. Zírala na ně a přemýšlela. Pořád ji přitahoval, ale zároveň jí byl lhostejnější než kdysi. Letmé doteky, motýlci v podbřišku, zrychlený tep, to už bylo minulostí. "Víš,

Dlouho jsem nic nenapsala, tak sem házím pár písmenek...

3. září 2012

Alenka začala chodit do první třídy, Jiříček do školky. Oba to zvládají skvěle. Nebudu psát, kolik nás to stálo financí, většina to zná a ostatní si to dokáží živě představit. Ten den mi přišel doporučený dopis od kanceláře pojistitelů. A ve mně bouchly saze poprvé. Prý jsem neměla pojištěné auto čtyři měsíce.

Drazí přátelé, konečně jsem si našla chvilku času na pár písmenek.

První věc. Není mezi vámi amatérský malíř, který by si troufnul mi namalovat na A4 pět staveb, které bych mu dodala na obrázcích? Použila bych to na jednu akci a pak bych obrázky zase vrátila zpět autorovi. Pokud si někdo troufá, pište do

Při sněhovém, sobotním, slaměném večeru jsem se rozhodla přihodit pár písmenek  (A přemýšlím, jestli se tam ty čárky píší nebo ne, určitě si pamatujete na několikanásobné a rozvíjející cosi, které se mi momentálně z hlavy vykouřilo kamsi).

Sice mrzne až praští, ale zima se začíná krátit, blíží

...stejně jako Renátka bych i já občas brala možnost zabrzdit...

Začnu pozitivy:

- snažím se vás číst, takže zhruba tuším, co se kde děje. :)

- Alča byla úspěšně zapsána do školy, kromě zavazování tkaniček

...tak nám skončil starej rok a začal mladej (rozuměj novej)...

Někteří blogoví přátelé se už pochlubili bilancí a předsevzetími, je tedy na čase to udělat také. Když to tak vezmu, rok 2011 byl průměrný, nestalo se nic světoborného, ale také nic váženého (zaplať matrix). Děti živy a zdrávy, psychiatrická léčebna mě taky minula a s Jirkou jsme se navzájem nepozabíjeli. Začala jsem studovat