Po dlouhé době přidávám pár řádků, neboť PC doma nám zkratoval a byl v opravně. A z práce se sice do administrace dostanu, napíšu nadpis, ale dál se už nedostanu, nevím proč.

Před Vánoci Alča přinesla domů dárečky - vši. Nasadila jsem tvrdou odvšivovací kůru a doufala, že kombinace psího šamponu, Liquida a Difusilu pomůž (pomohla z části, vši jsou dnes odolný, až to není hezký). Součástí

...vstoupila zas do někoho z nás...

Jo, do mě. Závidím všem, kteří nemají starosti se splácením svých závazků a můžou svým dětem koupit vše, co potřebují (nemyslím tím: vše, co chtějí, na to prosím pozor). Dnes bez komentářů, protože si velmi dobře uvědomuju, že si za to všechno můžeme sami. Já to vím. Prostě jsem musela.

Výkřik do tmy...

Tak jsem se konečně od drahé půlky dočkala té úžasné větičky: "Já vydělávám dost, to ty vyděláváš málo." (větu, že jsem měla zůstat v předešlé práci, jsem už taky slyšlela, i když ne od polovičky).

Všichni víte, že s financemi jsme na tom prachbídně. Kromě mé rodiny (za což jsem velmi vděčná a strašně mě mrzí a štve, že nejsem schopna jim to splácet) mi půjčila minulý měsíc ještě jedna osůbka určitý finanční obnos. A to i přes to, že má také své výdaje, jako každý z nás. Na tom by možná nebylo nic divného, kdybychom se neviděli pouze dvakrát v životě (doufám, že to říkám dobře

... na svou dceru, neboť na vysvědčení měla samé jedničky.  (chtěla jsem vám ho sem hodit, ale jsem opět v nouzovém režimu)  Jsem hrdá i na synka, že školkou proplouvá bez větších průšvihů

A

Minule jsem zmínila slzavé oudolí, které prostě občas je, i když se vůči určité věci snažím zatvrdit co nejvíc to jde (až se sama sobě divím, že to vůbec jde, alespoň trošku). A určitě ty slzy nejsou tím, že bych byla těhotná, i když tak momentálně vypadám, neboť ručička váhy se přiblížila k 80. Nekecám, nelžu, jsem holka šikovná, když jsem takhle krásně nabrala. Takže:

Za prvé: Zbavit

K dětem, když něco potřebovaly:

Jirka: "Dělejte, jako že tady nejsem."

Já: "Taky dělejte, jako že tady nejsem."

Jirka (ironicky): "To máš pravdu, že ty tady nejsi."

Nevím, jak já jemu, ale on mi strašně, strašně leze na nervy...

Dnes zadarmo, zítra za peníze... Tak dnes optimisticky, zítra realisticky...

Vánoce byly šťastné a veselé. Děti dostaly to, co si přály a byly spokojené. A když jsou spokojené dětí, jsem spokojená i já. Kromě toho jsem tři dny nevařila, neboť jsem se stravovali u Jirkovo mamky. A dnes jsem na oběd

Chtěla bych vám všem jen krátce popřát veselé svátky a šťastný nový rok  Alča

Vánoční atmosféra - Obrázky na profil
 

...jak to mohlo být...

"Ahoj" pozdravila ho s úsměvem. Teď už s úsměvem. Tak jako dřív. Vytáhla klíč, aby odemkla...

...

Na pracovním stole ležely desky. Inventura majetku. Zírala na ně a přemýšlela. Pořád ji přitahoval, ale zároveň jí byl lhostejnější než kdysi. Letmé doteky, motýlci v podbřišku, zrychlený tep, to už bylo minulostí. "Víš,