Každý člověk jednou potká člověka svého života, ale málokteří ho poznají včas...

lentilka®sdeluje.cz: Ááááá!!! Škola! U nás je to s Tornádkou naprosto stejné. V matice je to rakeťačka, matika jí baví a jde jí neuvěřitelně. Ale čtení... Ona si nepamatuje ani jednotlivá písmenka, u "t" je schopna říct, že je to "m", slabiky po desetiminutovém týrání se (i mě) dohromady dá, ale už mají číst celá slova a to je katastrofa. Včera měla číst něco jako "To je máma. To je táta. To je Oto. Máma mete. Táta jí. A Oto? Oto je tam." nebo tak něco. Asi si umíš představit, co to bylo za boj a na jak dlouho... S trpělivostí na tom taky nejsem nijak zvlášť. Ale ona tu diagnózu má, takže to mě tak trochu drží na uzdě ("Nezabij ji! Ona za to nemůže!!" )
No a ke tvému vysněnému víkendu... Já bych taky nevydržela hodinu někde ležet a aby na mě někdo sahal... Já bych si taky představovala něco jako lanové centrum, lezeckou stěnu... I když - mně by stačil i víkend bez dětí, bez domácnosti, bez vaření, bez praní, bez řezání dřeva... Klidně bych seděla v tiché místnosti a čuměla do rohu.
Tak se drž, ženo.