Nespavost 69

...jak si smyslím, tak si lehnu... a pak si zase sednu...

Včera jsem si usmyslela jít spát v 11. Někdy chodím i ve 12. Vstávám v 7. Času na spaní tedy dost. Ale... I přestože jsem unavená tak, že sotva stojím na nohou, jen co si lehnu, únava mávnutím čarovného klacku zmizí a já se bavím koukáním do stropu. 69 sekund, 69 minut... Pak se nade mnou Matrix smiluje a nechá mě spát. No jo, jenže je  to nejspíš chlap a posílá mi takové sny, za které by se nemusel stydět ani Pléjbój. Dobře, tak když už, tak si to užiju. Jenže ono houby. Za pěkným chlapem pěkná manželka. On chce, já chci, ale nemůžeme (a fakt mě to štve, než tohle, to radši nic, u Matrixe).

Do toho maratonu utíkání a skrývání před manželkou se 69x budím a 69x usínám. Ráno vstávám ještě unavenější než když jsem večer uléhala. A tak to jde, pořád dokola, už ani nevím, jak dlouho.  Teď nemyslím ten maraton,takové sny se mi zdají hodně vyjímečně a vždycky, když to nejmíň čekám. Mám na mysli to noční buzení. Čekala jsem, že TO přijde až tak za 30, ještě lépe za 69 let. Dobře jsem se nevyspala už ani nepamatuju. A nepomáhá nic. Ani práce, ani alkohol, ani ten sex. Prostě nic. Věci, po kterých jsem usínala jako když mě do vody hodí. Prášky jsou alternativa, kterou odmítám, tak snad ještě vyzkoušet nějaké bylinkové čaje. Nevím.

Zmínka o snu je jen pro to, aby článek nebyl tak depresivní. Jinak jsem unavená, podrážděná, vzteklá.

Krásný den všem