Každý člověk jednou potká člověka svého života, ale málokteří ho poznají včas...
Článek Pozdrav z fronty
Komentáře k článku: Pozdrav z fronty
am: Já vím, holky, jen mi bylo opět vyčteno, že moc utrácím. Respektive to byly tři stovky k narozeninám pro mou mamku (jeho mamce k svátku dárky taky kupujeme) a nákup, který čítal ovoce, cukr, čistič na wc, rýži, salám, sýr a chleba. Tož jsem mu řekla, ať si seznamy na nákupy píše sám. Jedinou podmínkou je, aby děti měly všeho dostatek. Tuhle se jeho mamka divila, jak můžu nakoupit za šestset na víkend a v tom mít plíny za dvěstě a prášek za dvěstě. Že ona je sama a utratí běžně 1200. No jo no, jsou horší věci 
---
am.pise.cz
am: Myslíš Miládko, aby mi za své udělala nákup? To se nikdy nestalo a ani nestane, ale to by bylo na delší vyprávění.
---
am.pise.cz
mi-lada: Ach jo. Alenko, tchyně si člověk nevybere. Jak můžou tak rychle zapomenout jaké to je bez peněz. Jsem ráda, že si to pamatuju a že můžu mladým přilepšit.
sikorka*: A nenaděláš nic.
ale můžeš se bránit...když mi R. vyčítá,že moc utrácím(taky rád),tak mu vařím jednoduchá levná(na drahé vyvařování přece nemáme)jídla(brambory s tvarohem, květák na mozeček....no a jakpak se pak snaží se krotit).
Jo a na dárky(aby se předešlo tebou popsané situaci)máme stanoveny dárkové limity(300Kč na dospělou osobu). A pozor-běda,kdybych jeho matce koupila věc za 290 a mojí za 305-to by byl hned oheň na střeše.
sikorka*: Ne,nečílí, nemůže nic říct...nemůžu koupit mu přece koupit flákotu,když nemáme peníze ne???(použiji proti němu jeho vlastní argument...no jo, hezký to není, funguje to ovšem spolehlivě).
hospodynka: Chytrá holka!
Můj rád zkouší trik s ledničkou - otevře dveře, koukne dovnitř, smutně na mě koukne a prohlásí "já nemám co jíst", no člověk by mu pětikorunu dal. A já trubka hned letím do Billy.
am: Holky, šetřím. V práci mám obědy za 16 kaček, dávám si jen polívku, hlavní vozím domů. Je fakt, že porce jsou velké, tak mi ta polívka stačí. Jinak, ty výčitky byly kvůli tomu, že šel na pivo a já mu řekla, že ještě budu potřebovat na benzín a aby vrátil své mamce čtyřista, co jí dluží. No a už to jelo. Nevadí mi, že šel, jen jsem mu na rovinu řekla, kolik ještě od něho potřebuju. Jo a pak jsem mu připomněla, že já vytáhla 800 na benzín, aby si zajel pro třetího psa. Pejsek byl zadarmo, ale cesta daleká. Sice mohl ještě počkat, ale neřekla jsem ani popel. Až když mi vyčetl ten nákup a dárek.
---
am.pise.cz