K dětem, když něco potřebovaly:
Jirka: "Dělejte, jako že tady nejsem."
Já: "Taky dělejte, jako že tady nejsem."
Jirka (ironicky): "To máš pravdu, že ty tady nejsi."
Nevím, jak já jemu, ale on mi strašně, strašně leze na nervy...
Dnes zadarmo, zítra za peníze... Tak dnes optimisticky, zítra realisticky...
Vánoce byly šťastné a veselé. Děti dostaly to, co si přály a byly spokojené. A když jsou spokojené dětí, jsem spokojená i já. Kromě toho jsem tři dny nevařila, neboť jsem se stravovali u Jirkovo mamky. A dnes jsem na oběd
Chtěla bych vám všem jen krátce popřát veselé svátky a šťastný nový rok Alča
...jak to mohlo být...
"Ahoj" pozdravila ho s úsměvem. Teď už s úsměvem. Tak jako dřív. Vytáhla klíč, aby odemkla...
...
Na pracovním stole ležely desky. Inventura majetku. Zírala na ně a přemýšlela. Pořád ji přitahoval, ale zároveň jí byl lhostejnější než kdysi. Letmé doteky, motýlci v podbřišku, zrychlený tep, to už bylo minulostí. "Víš,
Dlouho jsem nic nenapsala, tak sem házím pár písmenek...
3. září 2012
Alenka začala chodit do první třídy, Jiříček do školky. Oba to zvládají skvěle. Nebudu psát, kolik nás to stálo financí, většina to zná a ostatní si to dokáží živě představit. Ten den mi přišel doporučený dopis od kanceláře pojistitelů. A ve mně bouchly saze poprvé. Prý jsem neměla pojištěné auto čtyři měsíce.