Miluju češtinu.

Neříkám, že jsem na ni expert. Ale základy znám. Proto nepobírám, když někdo napíše kiberšikana, byl z přítelem nebo řekne, že ve slově vidět by napsal tvrdé y, protože vy je předpona. Zvlášť to nepobírám u lidí, kteří pracují ve školství a mají za úkol vzdělávat děti a toto napíší do oficiální zprávy, ke které má přístup docela dost vzdělaných lidí. 

Nikdo

 Drazí přátelé, dovoluji si vám všem oznámit, že dne 2. 6. 2014 jsem úspěšně složila státnice na VŠB-TU Ostrava.  Dne 26. 6. 2014 obdržím diplom (pokud neumřu ) a můžu začít použivat titul Bc. (Po oznámení mému nadřízenému,

 1. Mimoni skončili na 8. místě. Z osmi formací. Ale všechny maminky, včetně mě, byly na dětičky strašně pyšné, protože celou sestavu zvládly bez chyb. Kromě toho mi dcera udělala ještě jednu óóóóbr radost, když přinesla z velké písmenky z matiky za 1, protože jí na výzo vychází matika mezi 1 až 2. Když pán bůh dá, mohla by to ještě letos uhrát na samé. 

2. S Jiříkem chodíme na

 Tož jsem vám byla už podruhé u kartářky a musím říct, že až na jednu věc jí to docela vychází (až se děsím). Vezmu to stručně.

Mám prý krásné karty a všechno  bude růžové, nejvíc o prázdninách (s takovou přijdu znovu nejdříve za dva roky). Polovičky si mám vážit, je čistej jako lilie, na jinou se ani nepodívá (jsou dny, kdy se nepodívá ani na mě ). Kdybych

 Po dlouhé době přidávám pár řádků, neboť PC doma nám zkratoval a byl v opravně. A z práce se sice do administrace dostanu, napíšu nadpis, ale dál se už nedostanu, nevím proč.

Před Vánoci Alča přinesla domů dárečky - vši. Nasadila jsem tvrdou odvšivovací kůru a doufala, že kombinace psího šamponu, Liquida a Difusilu pomůž (pomohla z části, vši jsou dnes odolný, až to není hezký). Součástí

...vstoupila zas do někoho z nás...

Jo, do mě. Závidím všem, kteří nemají starosti se splácením svých závazků a můžou svým dětem koupit vše, co potřebují (nemyslím tím: vše, co chtějí, na to prosím pozor). Dnes bez komentářů, protože si velmi dobře uvědomuju, že si za to všechno můžeme sami. Já to vím. Prostě jsem musela.

Výkřik do tmy...

Tak jsem se konečně od drahé půlky dočkala té úžasné větičky: "Já vydělávám dost, to ty vyděláváš málo." (větu, že jsem měla zůstat v předešlé práci, jsem už taky slyšlela, i když ne od polovičky).

Všichni víte, že s financemi jsme na tom prachbídně. Kromě mé rodiny (za což jsem velmi vděčná a strašně mě mrzí a štve, že nejsem schopna jim to splácet) mi půjčila minulý měsíc ještě jedna osůbka určitý finanční obnos. A to i přes to, že má také své výdaje, jako každý z nás. Na tom by možná nebylo nic divného, kdybychom se neviděli pouze dvakrát v životě (doufám, že to říkám dobře

... na svou dceru, neboť na vysvědčení měla samé jedničky.  (chtěla jsem vám ho sem hodit, ale jsem opět v nouzovém režimu)  Jsem hrdá i na synka, že školkou proplouvá bez větších průšvihů

A

Minule jsem zmínila slzavé oudolí, které prostě občas je, i když se vůči určité věci snažím zatvrdit co nejvíc to jde (až se sama sobě divím, že to vůbec jde, alespoň trošku). A určitě ty slzy nejsou tím, že bych byla těhotná, i když tak momentálně vypadám, neboť ručička váhy se přiblížila k 80. Nekecám, nelžu, jsem holka šikovná, když jsem takhle krásně nabrala. Takže:

Za prvé: Zbavit