Můj milý deníčku...
Tož jsem se rozhodla, že se stanu fenomenálně fatální (či fatálně fenomenální?). Začala jsem hubnutním, protože to k tomu neodmyslitelně patří. Pokud je zde nějaký rejpal (jé, vona už zase hubne, stejně prd shodí, ať dále nečte
Dcéra mi dělá ve škole radost. Počítám se samými jedničkami na výzo. Doma už je to horší. O dost horší. (Tohle dělat nebudeš. Budu. Tohle si nevezmeš. Vezmu.). Ale já se nedám a jsem ve výchově důslednější. O dost důslednější. Když řeknu ne, neustoupím. Synék mi taky dělá radost. Pořád je stejně rozmazlenej.
Samozřejmě, že jako fenomenálně fatální musím rozvíjet i své duše(ho)vno. Zbývají mi 4 zkoušky, pak možná postoupím do třetího ročníku.
Tož to je pro dnešek vše, milý deníčku, musím jít nakrmit divou zvěř.
Tvá fenomenálně fatální
PS: Dnes jsem měla v hororoskopu, že v oblasti sexu jsem už zažila lepší časy. Nó, tak to můžu jedině doufat, že není všem dnům konec.