Kříž u potoka

...ze staré knihy setřen prach a já, pohroužena do četby, vrátila se o do dob minulých...

Dlouho jsem v té době minulé ovšem nesetrvala, neboť realita zavolala. Včera jsem s malým lítala po doktorech. Nejdřív zkontrolovat nožičky, vyfásnout další poukaz na zdravotní boty a vložky do bot s doporučením, aby malej trénoval stoupnutí na špičky. Pak k dětské doktorce na výtěry z krku a hurá do školky pro Alenku. Mám pocit, že se dcerce málo věnuju, ráda bych si s ní v nejbližší době udělala takovou malou "dámskou" jízdu. Taky už mám připravený stan a spacáky, hned jak se zlepší počasí, čeká nás stanování na zahradě.

Kompletně jsem vystěhovala ložnici, protože se bude malovat. Zeleně. Tak doufám, že mě ta barva bude uklidňovat, protože poslední dobou mám nervy na pochodu. Ani ne tak z financí (jo, už nám přišlo vyúčtování za elektriku, necelá tisícovka doplatek, čekala jsem, že to bude horší), jako z dětí a to docela hodně. Občasné roztržky s přítelem už ani nevnímám. Práce a škola stále nic, ale to je to poslední, co mě v současné době zajímá. Nic mě nebaví a přitom je relativně pohoda a klid. U PC jsem docela málo, buď trávíme čas venku nebo si poklízím doma.

Před pár dny mi přišlo svatební oznámení bývalé spolužačky. Vybrala si i krásné šaty. Takže ze čtveřice holek (bývalých spolužaček), co se scházíme, jsem jediná a poslední svobodná. Taktéž další kamarádka mi oznámila, že se v září vdává a pozvala mě na svatbu. Známe se už od dětství, se ségrou a ještě jednou kamarádkou jsme trávili spoustu času. I z této čtveřice jsem poslední neprovdaná. Takže to už bych se pomalu taky měla před oltář dokopat. Nebo ještě počkám, až se ožení brácha.  I když, pro nás zcela nečekaně, ho jeho současná krásná přítelkyně opustila. I to se stává.

Takže jak vidíte, vcelku se u nás nic neděje, tož není o čem psát. Krásný den všem.