sargo: Téda, takhle materialisticky... Když se pět dětí hádá, je už to jen takový šum v pozadí, protože to překročí práh, který je lidské ucho schopno vnímat
lentilka®sdeluje.cz: Na to jich ani nemusí být pět. Stačí ty naše dvě. Už jsem to dopracovala k takové dokonalosti, že podivný jekot z pokojíčku mě ani neruší u zpráv.
am: A sobecky No jo, v dnešní době nejen z lásky je člověk živ
A pro radost i pro starost ty dvě děti stačí. Mně jo
---
am.pise.cz
am: A co se týká těch hádek dětí, u nás většinou napadené dítě přiběhne. Jekot musím vnímat, neboť už se párkrát stalo, že malej píchnul Alču prstem do oka. Na druhou stranu, ticho je vždy podezřelejší.
---
am.pise.cz
nena: Nic proti tomu, když Pepí vrazil háček Irče do zad. Kde ho vzal? - Cosi jsem háčkovala a práve v tu chvíli zas cosi dělala v kuchyni, to tak ženský dělají deset prací nejednou.
---
nena.pise.cz
am: Tak právě teď tady byla Alča, že ji malej bodnul jejíma nůžkama do pusy (horní patro). Naštěstí tam skoro nic nemá. Ti se jednou přizabijou
---
am.pise.cz
newold®blbne.cz: Jéé, Ty už tu máš jaro, Alenko!
...
Můj táta vždycky říkal: "Děti jsou radost!" A obzvláště RADOSTNĚ to tvrdil, když byla moje matka v porodnici počtvrté a počtvrté se z telefonního sluchátka linulo ono: "Je to holka. Máte čtvrtou dceru, pane F."
nena: Nás bylo doma pět, a víš, že jsme všichni vyrostli a nezabili se vzájemně? Teď někdy mám dojem, že nás je málo, když jsme tak rozstrkaní po světě, tedy po městě.
---
nena.pise.cz