... jsem černej pasažér, nemám cíl ani směr ... vezu se načerno životem a nevím... jsem černej pasažér, nemám cíl ani směr, vezu se odnikud nikam a nevím, kde skončím...

Na vědomí se dává, že z důvodu vytíženosti a přetíženosti budou tohle na hodně dlouho poslední písmenka, která sem dávám...

Krásný den všem

PS: Ať žijou minijikry...

... ráno, jako když se neznáme, najednou do země se koukáme... dej se, dej se políbit...

Tak díky Avě už mám tu písničku i česky

...jsem blázen, co tě v hlavě má, bez lásky prostě umírá...

Prší a prší a prší... Tak dneska si dáme písničku, kterou jsem náhodou objevila...

Bola som len druha, ja to viem, z tvojho sveta odídem, bola som len druha, tak sa maj a šťastně na mna zabúdaj...

Pořád dokola poslouchám písničku Osud od Kamelotu (díky, Renátko). A tuhle jsme zpívali v devítce na školní akademii. Dodnes se divím tomu, že jsem byla mezi holkama, co zpívaly. Mám totiž děsný hlas. Jestli najdu odvahu, hodím vám sem fotky, Alča a lá děs běs.

...chvíli si myslíš, že svět ztratil tvar, prostor se zúžil na má dáti dal, jak mokrá sirka připadáš si zbytečná, jak zapálený

Sluníčko svítí a já se cejtím jak spráskanej pes (který si za vše může sám, přiznávám bez mučení). Tož pějte písně vesele a já si jdu zalézt do svý díry, bez boha a víry...

PS: Fakt mě to mrzí... Ani nevím, jestli jsi to ustál a je to v pohodě... Jenže, teď už mám stejně strach se na cokoliv zeptat...

PS: Přemýšlím, jestli jsem se někdy v dešti líbala. A řekla bych, že ne.

Má sto chutí se na všechno vykašlat. Dcera je opět nemocná, synek taky pokašlává, mě bolí v krku a opět mi začíná červenat obličej... Poslala jsem tři životopisy, odpověděla jen jedna firma... bohužel vám musíme oznámit, že jste nepostoupila do užšího výběru... proč mě to nepřekvapuje...

Říkají, že jsem hloupá, kůže se mi z ksichtu loupá... ten jeden, ten jeden, z hlavního nádraží,

Kdo bude chtít, může si ji najít i česky, dneska jsem se inspirovala u Jamesíka