Dneska mám psavou. Skoromanžel šel navštívit náš hostinec a já si to užívám s dětmi, s lahví vína a s Michalem Davidem doma. A zatímco mé ratoslesti bourají barák, já relaxuju.
Káku (skáču), mami
Komediantka
Teď v lednu nás čeká jeden ples. Co si vezmu na sebe, to netuším, neboť korzet neprošel. Vybírala jsem si šaty, ale Jirkovi se nelíbily (jo, ty jsou pěkný, tak na pohřeb, tohle vypadá jak závěs...) a ta cena (nemáš šaty do pětistovky?). Prý se mrkneme u Vietnamců. Chá, to by taky museli na mě něco mít. To mi připomíná, jsem si měla předsevzít, že zhubnu. Ale to já ne. Místo toho jsem drahé polovičce slíbila, že když se mu takhle nelíbím, tak to letos vyženu minimálně na osmdesátku, protože
někdy ty narážky na to, jak vypadám...
Pak jsem od kolegy pozvaná na oslavu. Jen to má malej háček. Nevím kdy je a hlavně ani nevím, jestli si to kolega pamatuje, neboť mi to bylo řečeno na jiné oslavě
a víte, jak to chodí. A taky mi prý zahraje letos na mých narozeninách pod podmínkou, že mu zazpívám. Tak jsem zvědavá, jestli to myslel vážně nebo je to jenom kecka ukecaná. A jestli je to kecal, tak mu nejen zazpívám, ale i zahraju.
V únoru by měl být další ples (sakra, já pořád plesám) a občas bych to chtěla proložit nějakým tím dámským posezením. Akorát mě štve, že jsem bez auta, to bude děs a běs. Taky bych do toho mého plánu měla nacpat nástup do práce. Kdy a kam ví jen Matrix. Jo, abych nezapomněla, v březnu nebo tak nějak, se jdu hlásit ke studiu. To bude sranda.
PS: Den mých narozenin, byl jeden z nejlepších dní minulého roku. Mráz a těch motýlů... Všechno dohromady...
Lahvička
