Dneska jsem měla schůzku s tím pánem, kvůli práci. Jednalo by se o práci nezávislého finančního poradce. Proškolili by mě, zaučili, jenže, jenže... Je to courání po lidech, shánění kontaktů atd. Přijdete, projednáte s nimi jejich finanční situaci, na další schůzku vypracujete finanční plán... Nevím, nechce se mi do toho, i když pán byl milý (ředitel). V odměňování taky jasno nemám, odměňuje se podle bodů a nevím, jestli dostanu body i za to, že první dvě, tři schůzky jsou zadarmo. Platit se začíná až za skutky (třeba uzavření nové smlouvy o stavebním spoření). Mám čas do pondělí na rozmyšlenou.
Dneska jsem byla u doktorky na dalších testech. Podle mě zdravá ještě nejsem, ale uvidím, až co řeknou rozbory. Pak jsem čekala na Jirku a pozorovala kolemjdoucí. To byla fakt sranda. Malí, velcí, tlustí, hubení. U přechodu stáli dva somráci a povídali si. Teda nevím, jestli to byli somráci, ale vypadali tak. Přes parkoviště si to šinuly dvě mladé slečny. Jedna z nich mě zaujala. Blondýnka, růžová ofina a cigáro v puse. Drobnou ručkou cigaretu vyndala z úst a pak si jako pravá "dáma" odflusla... Začala jsem se smát. Než Jirka přijel, sledovala jsem auta, lidi a přemýšlela o tom, jestli už Alče vypadnul vrchní zoubek, který se jí začal včera kývat (teda sakra brzo, rok to mohlo ještě klidně počkat, na to, že jí zuby lezly až v devíti měsících). Přemýšlela jsem o Jiříčkovi, jestli mu polevily teploty, které nás včera začaly zlobit. A jestli ho pořád bolí nožičky (stehna), stěžuje si na to. (Jo, pořád ho bolí). Zítra všechno vyklopím doktorce a nechám si poslechnout i Alenčin kašel. Jirka přijel, odvezl mě na pohovor a cestou zpátky mi zastavil v Tescu, abych si mohla koupit kebab a jemu sýr v housce (asi je něco ve vzduchu, už od včerejška je jako milius, přemýšlím, jestli něco neprovedl.)
Tak si čekám na kebab a sýr a zase pozoruju lidi kolem. A tu vám přichází dáma (možná něco ke čtyřicítce), dlouhé, vlnité blond vlasy, štíhlounká, vysoké boty a teplý kožich skoro až na zem. Bere si klíčky od skříňky a háže tam kabelu. Pak si vysvléká kabát a já třeštím oči. Dáma má sukýnku těsně pod zadek. Ale opravdu těsně. Nu což, sice je starší, ale postavu a nožky klidně vystavovat může. Přesto se neubráním úsměvu a otáčím se zpátky k Vitenamcům. A tam vidím mladého Vietnamce, jak zálibně na onu dámu hledí. Všiml si, že jsem ho zřela a začal se smát. A já taky. Jo, bylo dneska veslo.
PS: Zítra mám posezení s bývalou kolegyní. A včera mi psala ségra, jestli nechci jít zítra na MDŽ ještě se dvěma kamarádkami. Uvažovala jsem o tom, že posezení s kolegyní odřeknu, ale už to máme naplánované delší dobu a nebylo by to fér. Takže pěkný den všem.
PPS: Sargo, děkuju za odkaz, to by člověk nevěřil, kolik času dokáže strávi u testů z angliny
